Jaký notebook pro běžného uživatele

Sám jsem se několikrát zamýšlel jaký je ten správný notebook pro “běžného” něbo chcete-li obyčejného uživatele, který počítačum moc nerozumí a využívá jen základní možnosti. Několik mých takovýchto známých si kupovalo počítač – většinou notebook – a ani nevím jak většina z nich jej koupila kolem 15 až 20 000, což je myslím zbytečně moc. V tomto článku přiblížím jak a na čem lze ušetřit.

Hned ze začátku bych se ve zkratce zavěnoval “běžnému uživateli”. Myslím ním člověka, kdo s počítačem zvládá základní, či mírně pokročilé operace. Využívá jej zejména k návštěvě internetových stránek, posílání e-mailů, případně nějakému tomu telefonování přes Skype. Na počítač si nahrává fotografie ze svého digitálního fotoaparátu a používá některé základní programy jako je textový editor z kancelářského balíku nebo program pro tvorbu prezentací (Open Office Impress nebo MS PowerPoint). Běžný uživatel může případně provádět některé základní úpravy fotografií, vyhledávat v elektronickém slovníku nebo si číst nějaké PDF dokumenty stažené z internetu.

Kolem a kolem jde o základní operace prováděné na počítači.

Předně bych před koupí notebooku uvažoval o jeho reálném využití. Na výše uvedené operace, které může běžný uživatel počítače provádět si troufám říci, že dostačuje i ten nejlevnější notebook (či stolní počítač), který lze dnes jako nový koupit. Zrovna nyní jsem se díval na nabídku nejlevnějších notebooků s displayem s uhlopříčkou 15,6 palce. Nejlevnější pořídíte za 8950 Kč a trochu lepší již za 9350 Kč. Za 9500Kč již máte notebook s plnohodnotným dvoujádrovým procesorem DualCore.

Co mě příjemně překvapilo je fakt, že i tyto levné notebooky mají 6 článkovou baterii, takže by měly dokázat běžet na baterie cca alespoň 2 hodiny. Pozor je naopak potřeba si dát na počet USB portů. Dva USB porty jsou dost málo, tři jsou myslím minimum. Dobrá je optická mechanika Super Multi, která si poradí i s formátem DVD-RAM a osobně bych doporučil matný display. Výhodou je určitě gigabitová síťová karta (značená GLAN nebo 10/100/1000 Mbps) a WIFI karta, která si poradí i se standardem 802.11n. Webová kamera je myslím důležitá, čtečka paměťových karet se může hodit.

Grafickou kartu většinou řešit není potřeba. Hraní posledních herních novinek se takto drahého notebooku nepočítá a na vše ostatní je grafická karta více než dostačující. I ty nejlevnější notebooky měly 2 GB RAM, což je dostačující i z pohledu, že integrovaná grafická karta si odebírá část RAM paměti pro svůj běh. Dále i tyto levné notebooky podporovaly maximálně 4 GB RAM, takže je možnost RAM dále rozšířit koupí jednoho 2 GB paměťového modulu (ten stojí kolem 1000 kč).

Co je ale u těchto levných notebooků bez operačního systému nyní zásadní je právě jeho volba. Já bych všemi deseti doporučil operační systém Linux a to v jeho distribuci Ubuntu. Distribuce Ubuntu je velmi uživatelsky přívětivá, používá ji velké množství uživatelů (i v Česku) a dostupné jsou pro ni stovky, ba tisíce programů. Instalace všech zásadních programů je otázka pár minut a lze je instalovat přes grafické rozhraní. Programy nemusíte hledat nikde na internetu, ale vyhledáte si je v centrální databázi programů, které jsou právě pro vaši verzi Ubuntu. Doporučuji instalovat vždy aktuálně poslední verzi systému – jsou pro něj připraveny i aktuálně poslední verze programů.

Instalace Ubuntu (její popis na netbooku najdete zde) se nemusí obávat ani lidé nepříliš technicky zdatní, protože se jedná o proces o maximálně 5 krocích, kdy ničemu nemusíte příliš rozumět.

Můj verdikt, jaký notebook koupit pokud se jedná o běžného, nenáročného uživatele, je koupit nejlevnější notebook bez operačního systému a nainstalovat na něj linux ve verzi Ubuntu.