Kupujeme rozbalený notebook z eshopu. Zkušenost a co čekat

rozbalený notebook ikona

Potřeboval jsem notebook pro spolupracovníka, který mi pomáhá s programováním na mém projektu serveru o bezplatných programech Zdarma.org. Tak jsem začal NTB shánět, až jsem skončil u koupení jednoho rozbaleného z českého eshopu. Zde jsou mé zkušenosti.

Z počátku jsem velmi vážně uvažoval o koupi použitého notebooku (NTB), protože pro mé potřeby by nejspíše dostačoval. Potřeboval jsem aby byl výkonově tak na úrovni jakékoliv generace procesoru Intel Core i3 či vyššího (tj. i5, i7) a RAM paměť byla aspoň 6 GB nebo se dala na tuto či na 8 GB povýšit.

Od starého k novému

Po uvážení rizik, předchozích zkušeností a možností jsem došel k tomu, že kupoval použitý NTB za nějakých 5000 Kč či více, se mi spíše vypatí koupit nějaký levnější nový. Jak se ukázalo předvánoční čas není nejvhodnější doba pro kupování počítače. Protože se mi zdá (ceny čas od času pravidelně sleduji), že před vánoci ceny jakoby “zázračně” rostou nahoru. Rozumný notebook s nejzákladnějším procesorem i3 totiž pod 11 000 či spíše 12 000 Kč nekoupíte. Pokud tedy chcete, aby měl Windows 10.

Od Černého pátku k rozbaleným notebookům

black friday

Fenomén Black Friday se na cenách či slevách nijak výrazně neprojevil. Co mě ale při hledání co nejlevnějšího NTB zaujalo byly “předváděcí” či “rozbalené” kusy. Předváděcí počítače běžely někde v prodejně a mohou mít “najeto” i docela dost hodin, navíc mě překvapila výše jejich cen ve spojení s tím, že disponují třeba systémem Windows 8. Takže zbyly jen ty rozbalené kusy, což není nic jiného než počítače, které si někdo z eshopu objednal, doma rozbalil a používal a během zákonné 14 denní lhůty zase vrátil. Jeden takový jsem se tedy rozhodl zakoupit.

Prošel jsem několik eshopů a nejlepší nabídku měl český Mironet. Přístroj jsem tedy objednal a pomocí online platby z Fio banky i hned zaplatil – prodejce takové peníze, či garanci, že jsem zaplatil dostane během pár minut. A opravdu. Hned jsem v emailu měl několik potvrzujících emailů a tentýž den v 20 hod. byl NTB prý už na cestě. Druhý den dopoledne jsem ho poté již měl doma. Rychlostí jsem byl částečně ohromen a potěšen.

Rozbalení a první zjištění

Při rozbalování se mi zdálo, že notebook snad nikdo ani nepoužíval. Vše bylo pečlivě zabaleno, byť někde bylo vidět, že originální pečetě byly již porušeny. Každopádně byl stroj ale minimálně očištěn a nějak ošetřen, protože ani na displayi nebyl jediný otisk prstu.

Mírné zděšení křížené s naštváním a úvahami co udělat nastalo, když jsem si všiml, že někdo se uvidentně dobýval (či dobyl) do vnitřností stroje. Hned kousek od touchpadu byl mírně poškrábaný povrch (nejprve jsem tomu nepřikládal váhu), ale přímo před touchapadem byly odchlípnuté plasty. A protože zakoupený NTB HP 250 G4 patří do tzv. “vanových” typů, které se rozebírají uvolněním šroubků zespodu a poté “vyloupnutím” zacvaknutého vrchu notebooků od jednolité spodní “vany”, došel jsem k jednoznačnému závěru, že NTB někdo rozdělal nebo se o to minimálně pokoušel.

notebook hp 250 g4

Pohled zepředu na HP 250 G4

Klávesnice HP 250 G4

Klávesnice

HP 250 G4 spodek

Pohled na spodek NTB

V zápalu prvotního šoku jsem se pokusil na plasty tu zatlačit tady, tu přitlačit onde a ony kupodivu zapadly zase zpět do +/- svých původních míst. Nicméně smíšené pocity, kdo a kdo ví co vevnitř notebooku dělal ve mne zůstaly. Na to, že byl stroj hezky očištěn si říkám, jak či proč by jej technici eshopu takto lajdácky “zacvakli”, pokud to byli tedy oni, kdo třeba kontroloval vnitřnosti. No druhá varianta, že tedy do vnitřností “lezl” původní (14 denní) majitel je ještě horší.

Druhé zjištění bylo, že zámek jistící baterii proti vypadnutí, resp. nechtěnému vyjmutí nějak divně funguje. Naštěstí je zámek jištěn ještě druhým “zacvakávátkem” na druhé straně, takže to na funkci nemá vliv. Každopádně do mysli se vkrádají myšlenky, zda je to výrobní záměr, vada a nebo pozůstatek po prvním majiteli.

Mimo tyto vady na kráse se stroj zdá být na první pohled v pořádku.

Po spuštění mě uvítal průvodce dokončení instalace Windows. Protože jsem ale člověk zkoumavý, rozhodl jsem se, že se podívám na kobylku tomu, jak stroj 14 denní majitel využíval.

Kontroluji pevný disk

Jako nejvhodnější komponenta, která vám poví jak hodně či málo byl daný notebook používán se jeví jeho pevný disk. V rámci vlastní diagnostiky S.M.A.R.T. si totiž vede statistiku svého stavu, ale i používání. Všichni zkušenější jistě znají. S pomocí mého oblíbeného programu CrystalDiskInfo jsem si tedy zobrazil SMART data. Disk 14 denní majitel (či eshop) zapnul 44 krát a doposud běžel 92 hodin. Dle ostatních ukazatelů je disk v dobrém stavu. Zajímavé na tom je fakt, co se s počítačem u prvního majitele asi dělo. 92 hodin běhu HDD disku ukazuje na nějakých 9 hodin běhu po 10 dní a nebo +/- podobné hodnoty i se započtením pokud NTB dávali v eshopu do továrního nastavení. Vypadalo to jako by si notebook někdo koupil na nějakou akci typu výstava, konference a poté jej vrátil do eshopu.

Zhodnocení koupě rozbaleného notebooku

Na to, že notebook byl používaný se mi úspora nějakých 1200 Kč nezdá až tak veliká. Místo něco přes 12 000 Kč jsem za něj zaplatil 10 700 Kč. Vzhledem k mému použití je to slušný stroj, ale kdybych si kupoval notebook pro sebe, asi bych raději šel do jistoty zcela nového kusu zapečetěného přímo z výroby.

Co se týče stručného zhodnocení ergonomie a komfortu užívání, tak mám k počítači výhrady. Je sice velmi tenký (a to se jedná o běžný NTB, žádný ultrabook), ale touchpad má třeba docela daleko od přední hrany. A to vše díky pozvolnému zaoblení, které je sice efektní při zavřeném NTB, ale neumožňuje to tohoto zaoblení vevnitř umístit asi už žádné komponenty. Takto touchpad je u tohoto HPčka od hrany dále, než to mám na svojí starší Toshibě. Velmi nepříjemný je poté kontrast na dotyk velmi citlivé klávesnice s velkým odpotem tlačítek touchpadu. Hardwarová (fyzická) tlačítka touchpadu přitom obecně beru za plus (na ty virtuální si ani nikdy nezvyknu). Další past je zapuštění plochy touchpadu do těla (v AJ se té části říká palmrest), kam na notebooku pokládáme dlaně, když s ním pracujeme. Při běžném použití to nevadí, ale pokud používáte posun stránek atd. pomocí tzv. scrollování na pravém okraji touchpadu narazíte na fakt, že okraj touchpadu splývá se zbytkem notebooku. Odlišuje je jen drobné vroubkování těla oproti hladnému touchpadu. Rozdíl je to ale tak malý, že je “opruz” zjišťovat, že místo scrollování jen “hladíte” tělo NTB.

Disk 1 TB má jinak notebook až naddimenzovaný, co je naopak problém je 4 GB RAM. Pro běžné domácí i pracovní použití dostačuje. Pokud ale chcete na stroji používat nějakou virtualizaci a nějaký trochu náročnější vývojový software musíte dokoupit dalších 2-4 GB RAM a narazíte na fakt, že RAM nedoplníte přes žádné šikovné dvířka jako já u své starší Toshiby L850. U “vanového” notebooku jej musíte vlastně celý rozebrat. Ti línější z nás to nechají na prodejce nebo servis, ti ostatní budou naštvaní nebo budou hezky láteřit. Fakt, že tento NTB má vanovou konstrukci totiž z fotek na eshopu nepoznáte. A časy, kdy jste se ke komponentům dostali přes poměrně snadno demontovatelnou klávesnici u HPček řady cca 4230s atd. jsou prostě pryč. Tento HP 250 G4 má všechno hezky seckvaknuté. No je to prostě “hnus, velebnosti”.

To, že má notebook zase jiný konektor než starší HPčka se dá omluvit tenčím profilem. Malinkatý zdroj potěší, fakt, že má jen 45 W už méně. Možná to je tím, že baterka má jen 3 články. I přes to dokáže stroj kupodivu držet při životě dle údajů Windowsů až 8-9 hodin (bez Wi-Fi a jen se běžícím Poznámkovým blokem; BTW v reálu určitě méně). Což je vzhledem k titěrným rozměrům baterie opravdu husarský kousek. A třešnička na konec? Tlačítko napájení je opravdu hodně nejisté. Nevím jestli ho poničil první majitel, nebo prostě má nejistotu dánu do vínku z výroby. Každopádně fakt, jestli jste PC opravdu zapnuli nebo ne poznáte až podle řachtání DVD-romky, než podle projevů tohoto tlačítka. A to berme, že bez funkčního napájecího tlačítka je jakýkoliv notebook docela nahraný. To opravdu zamrzí, že na tomto výrobce až tolik šetřil.


Líbí se Vám můj článek? Dejte mi Like, děkuji:

Tags:

Leave a Reply