Jak se chovat k pevnému disku počítače

HDD, pevný disk

Pevný disk počítače nebo notebooku je myslím nejdůležitější součástí. Jednak se dá říci, že stroj bez něj nefunguje, ale hlavně na něm máme vždy uložená více či méně důležitá data. A proto je myslím na místě se k němu adekvátně chovat.

Podotknu, že tento článek se vztahuje zejména na klasické magnetické pevné disky s označením HDD. U SSD disků může být “filozofie”, jak se k němu chovat tu více či méně odlišná. I když obecný rámec bude podobný.

Chytrá S.M.A.R.T. data disku

Hned ze začátku se vrhnu na diagnostiku, kterou si o svém zdraví vede sám disk. Jedná se o tzv. S.M.A.R.T. Tato data lze na Windows zobrazit např. programem CrystalDiskInfo (či dalšími) na Linuxu poté např. aplikací Disky (Disks; přesně gnome-disk-utility). Aniž bych Windowsovskému programu jakkoliv fandil, hezký je v tom, že umí krásně zobrazit počet hodin, kdy byl disk v provozu. Aplikace Disky to zobrazuje ve formátu měsíců a dní. CrystalDisk poté má i jakýsi ukazatel pro laiky, který říká, zda je vě “Dobrý” (zelená barva) nebo je “Problém” (žlutá barva).

S.M.A.R.T. data mého WD 750 GB disku

Zobrazení S.M.A.R.T. dat mého 750GB WD disku

Disky, SMART data v Linuxu

Zobrazení dat v utilitě DIsky v Linuxu (XUbuntu)

Jak tušíte, tyto informace jsou poměrně cenné a důležité. Zejména kolik má disk “naběháno”, tzn. kolik hodin byl zapnutý a poté kolikrát byl zapnut. Oba parametry považuji za normálních okolností za klíčové. Žádný disk nedokáže fungovat nekonečně dlouho a každý je schopen jen omezeného počtu cyklů zapnutí/vypnutí. V tom buďme k sobě upřímní a počítejme s tím. Výrobci dokonce tyto hodnoty dokáží “simulací používání” odhadnout (v průměru), a  to nejen u HDD disků. Ti hodně féroví hodnotu průměrného dožití výrobku (v hodinách či např. u USB pamětí počtech zápisu dat nebo u myší v počtech stlačení tlačítka) uvádí na svých webových stránkách. Dle toho máte pak jasný obrázek, jak kvalitní produkt si kupujete.

Opotřebení disku používáním

Hodnoty počtu hodin běhu (power-on hours) i zapnutí/vypnutí (power cycle count) patří do skupiny ukazatelů “opotřebení” disku. Tedy, když jej nepoužíváte, nestárne. S tím, jak PC či notebook používáme opotřebováváme více jednu nebo druhou kvalitu. A zde je zakopán pes. Ideální je opotřebovávat obě dvě více méně stejně.

Když bychom nechali běžet disk nonstop, tak sice počet zapnutí bude nulový, ale disk třeba “odejde” po například 30 000 hodinách (a neberte toto číslo jako jakkoliv relevantní, jen to jen příklad). Což je v přepočtu 3,5 roku. Což by samozřejmě byla škoda, protože takový disk vydrží klidně mnohem déle. Já mám kus starý i více než 10 let.

Z mé zkušenosti člověka, který na notebooku pracuje hodně, je počítač většinou zapnutý po skoro celý den. Tedy opotřebovává se disk více “naběhanými” hodinami, než cykly zapínání. Podporují to i mé statistiky SMART hodnot. V procentuálním vyjádření se mé disky opotřebovávají více v kvalitě hodin běhu než počtu zapnutí. Logicky jsem došel k tomu, že častější vypínání a zapínání diskům (aspoň u notebooků) nevadí, naopak jsem na to konstruovány. Tři, čtyři, pět zapnutí za den zvládají dobře a ušetříte tím i nějakou energii nebo baterku 🙂 . Samozřejmě doporučuji si občas zkontrolovat SMART data a případně dle toho upravit své návyky.

Vedle ukazatelů zestárnutí disku jsou samozřejmě důležité i ukazatele přicházejícího selhání. Asi nejdůležitější je počet realokovaných sektorů. Ona žlutá/červená barva u CrystalDisk programu.

Má zkušenost se selháním disku

Já takto se štěstím zachytit přicházející selhání svého WD disku. Hlásil realokované sektory. Naštěstí na místě, kde nebyla data. Měl jsem naštěstí jednu z asi nejlepších řad disků (2,5 palce, 7200 otáček a 5 letou záruku). Takže ve cca 3 roce mi disk bez problémů vyměnili, dokonce za novější model :-). Bohužel jen, za špatnou zkušenost s obchodem Alfa.cz Než bylo vše vyřešeno, dohodl jsem se v Alfa.cz, že si koupím nový disk a jestli uznají výměnu (což prý asi jistě ano), dají mi pak jen peníze. Musel jsem přeci mít v PC nějaký disk a tak jsem to chtěl takto vyřešit. Výměna byla uznána, ale slečna se následně již k výplatě peněz neměla. Fakt nevím proč mi to neřekla hned, když jsem tam disk dával. Že prý změnili status, název firmy nebo tak něco. Znělo to dost jako výmluvy. Mají za to u mě mínus.

A rada na závěr?

Určitě doporučuji alespoň čas od času si zkontrolovat SMART data svého disku. Může vám to ušetřit spoustu bolení hlavy. A na konec vás potěším, že ani tato chytrá samodiagnostika disků není všespásná. Dokáže zachytit asi jen 20 % nenadálých selhání disků. Naopak co se týče opotřebování a naběhaných hodin se jedná o pomůcku k nezaplacení.

Je to i skvělá informace, pokud se třeba chystáte si koupit nějaký starší disk. V tomto bych byl ale opatrný. Zejména pokud máte nějaká data, o která nechcete určitě přijít. Plus jak říkával jeden známý: “na to, co se mi v notebooku točí, chci mít záruku” ;-). Přeji hodně naběhaných hodin vašim diskům a doporučuji zálohovat, zálohovat a zálohovat. Jeden nikdy neví.

Doplnění: Rozdíl 2,5″ (notebookové) versus 3,5″ (stolní) disky

Zaměřil jsem se v poslední době i na vývoj S.M.A.R.T. hodnot u 3,5 palcových a 2,5 palcových disků. V drtivé většině používám notebook. Tam se mi za roky ověřilo, že se vyplácí jej i na kratší dobu uspat (hibernovat). 2,5″ disky jsou spíše konstruované na časté uspávání (vypínání) a probouzení (zapínání) – je to i přenosných počítačů i logické. Naopak u 3,5″ disků je výhodnější je spíše nechat běžen celý den a uspávání na 30 minut až 1 hodinu u nich nemá moc smysl. Jejich konstrukce je “dělaná” spíše na dlouhodobý provoz. Samostatnou kapitolou jsou poté “speciální” disky do cloudových zařízení (NAS atd.), které by měly být konstruovány na časté zapínaní případně dlouhodobý nonstop provoz. V praxi bych se ale já osobně díval na jejich parametry jako MTBF nebo průměrný počet cyklů, který výrobce uvádí, že disk za svůj “život” zvládne.


Líbí se Vám můj článek? Dejte mi Like, děkuji:

Tags: ,

Leave a Reply